STŘEDNÍ,
Investice do vzdělávání se vyplatí. Z tohoto konsenzu vychází švédská a finská vzdělávací a sociální politika, která prosazuje dostupnost odborného vzdělávání i v odlehlých, strukturálně znevýhodněných regionech. Fungování tzv. souhrnných středních škol ve skandinávských zemích popisuje v časopise Berufsbildung Franz Kaiser, profesor Institutu pedagogiky odborného vzdělávání na univerzitě v Rostocku.
29.5.2019
UČITELÉ, ZKOUŠKY,
Zatímco v Německu zájemcům o studium učitelství prozatím stačí maturita, ve Finsku uchazeči procházejí speciálním přijímacím řízením, v němž prokazují nejen své studijní předpoklady, ale také motivaci pro práci učitele. Jakým způsobem si univerzity studenty vybírají, popsala v rozhovoru pro Das Deutsche Schulportal finská výzkumnice Sirkku Kupiainenová.
13.2.2019
KURIKULUM, STŘEDNÍ, UČITELÉ,
Článek vychází ze stejnojmenného příspěvku autorů Jana Válka a Petra Sládka ve sborníku TTnet, který se zabývá tím, v jakém předstihu, jak a čím se má řídit univerzita připravující budoucí učitele praktického vyučování.
17.9.2018
KURIKULUM, ZÁKLADNÍ,
Dánské primární a nižší sekundární vzdělávání změnila v roce 2014 komplexní reforma. Zavedla novinky v rozsahu i složení vyučovacích hodin a definovala opatření, jimiž přispějí rodiče, škola i širší komunita k lepším školním výsledkům žáků a jejich osobní pohodě.
10.4.2018
OECD, UČITELÉ, ŽÁCI,
Napříč zeměmi OECD jsou žáci studující ve městech ve srovnání se svými vrstevníky na venkově ve znalostech a dovednostech napřed v průměru o rok školní docházky. Vyplývá to ze zprávy OECD, která se věnuje problémům a přednostem venkovských škol a možnostem jejich dalšího rozvoje.
15.6.2017
UČITELÉ,
Rod Bolitho se zamýšlí nad „temnými silami“ setrvačnosti a rutiny v učitelské praxi, nad postoji a příkazy, které blokují kreativitu.
22.5.2017
Maturitu skládá v Německu zhruba 60 procent populačního ročníku. Profesní školy se stávají nouzovým řešením pro žáky, kteří nemají k učení motivaci.
20.3.2017